Přílet

Ráno přilétáme s hodinovým zpožděním do Biškeku. Let byl v pohodě, akorát trochu nepříjemný letušák. Vyplníme formulář na víza a platíme každý 70 USD, což je dvojnásobné zdražení od dubna. Fotky na víza nechtějí. Pak si ještě vystojíme frontu a po krátkém, ale zvídavém, rozhovoru s chlapíkem v budce jsme vpuštěni do Kyrgyzské Republiky.

Na letišti měníme do dvojice 100 EUR, což jsou peníze, které nám překvapivě vydrží ještě dlouho. Před letištěm nás hned odchytí taxikář. Původně jsme chtěli jet maršutkou, ale po ránu jsme ještě zmatení a taxík nabízí pohodlí, že nás zavaze kam chceme. A tak jedeme všichni dohromady za 400 SOM na autobusové nádraží. Tam po obhlídnutí terénu usedáme k nějakému Rusovi do maršutky a za 250 SOM každý jedeme do Karakolu. Akorát si musíme uhádat, že batohy jsou už v ceně. Rus jede jak o závod, a tak jsme okolo druhé hodiny v Karakolu (cca 6 hodin jízdy).

Karakol

Pohledem do mapy mám pocit, že centrum je blízko, a tak odmítáme taxikáře a vyrážíme pěšky. Jeden taxikář nám ochotně ukazuje cestu. Nakonec se to ukáže dost daleko, takže do centra přicházíme celkem zmožení. Hledáme hostel z průvodce, ale bezvýsledně. Nakonec po několika marných pokusech zakotvíme v Yak Tour hostelu. Máme 2 hezké dvoulůžáky za 300 SOM na osobu. Nutno říct, že později jsme náhodou objevili hostel z průvodce (Neofit), ale o blok domů jinde než měl podle mapky být. Celkově jsou mapky nejslabší stránkou průvodce Bradt.

Po ubytování vyrážíme do města. Na trhu kupujeme meloun a pár dobrůtek. V turistických informacích kupujeme mapu hor (300SOM, v Biškeku ji mají za 250). V Eco Tour kupujeme plynové bomby k vařiči. Nějaké izraelské, za 300SOM 1 malá bomba. Údajně je možné v Eco Tour půjčit i další vybavení, včetně ledovcového, ale je to dost nejisté (konkrétní špatná zkušenost kamaráda). Hned vedle je restaurace Kalinka, kde zakončujeme náš první den v Kyrgyzstánu. Je to ruská restaurace, jedna z těch lepších v Karakolu.

Večer ještě testuju bomby a docházím k nemilému závěru. Bomby moc nefungují, jako by plyn zhášel plamen. Druhý den to ještě zkoušíme v obchodě s jejich vařičem, ale s týmž výsledkem. Nakonec se nám podaří na bombách vařit a ukáže se, že je to problém jen plných bomb a je třeba ze začátku pouštět málo plynu.