Květinové údolí – Ťan Šan

Pastevecké ráno

Ráno vstávám brzy a fotím. Vidím, jak Kyrgyz žene ovce na pastvu, jak žena dojí krávu a jak do údolí padají první paprsky slunce. Jdu ke stanu Kyrgyzů a dostávám od nich ešus mléka. S naším krabicovým se opravdu nedá srovnat.

Cesta

Po snídani vyrážíme dál proti proudu řeky Jeti Oguz a hledáme její levý přítok (tedy vpravo ve směru naší cesty), kdem máme odbočit doleva. Nakonec se tento přítok nedá minout, protože je zhruba stejně velký a dravý jako Jeti Oguz a Jeti Oguz v tomto místě křižuje most. Za mostem tedy zahybáme doleva a pokračujeme údolím řeky Jeti Oguz. Původní cesta, po které projela i terénější auta, se mění ve stezičku pro koně. Počasí je nějaké divoké, takže chvíli prší a chvíli praží sluníčko. Ondra neustále zdržuje s focením. Jednou musíme rameno řeky přeskákat po kamenech.

Za jednoho z deštíků obědváme pod stromy. Zanedlouho přicházíme na krásnou louku u řeky, kde zastavuji na focení. Jen ta zamračená obloha snímky trochu ztěžuje a kazí. Potkáváme jinou partu turistů (skoro jediná za celý téměř sedmidenní trek). Mají místního průvodce, tak se ještě ujišťujeme o další cestě. Říká, že je to ještě dál a že je tam u cedule tábořiště. Pokračujeme v cestě rozkvetlými loukami, až po krátkém deštíku vidíme na druhém břehu nějakou ceduli. Tábořiště žádné, tak jdu na průzkum. Chci zjistit co je za kopcem, kudy vede další cesta, jak se dostat přes řeku a co je napsáno na ceduli. Za kopcem je další kopec a ke konci údolí je to ještě kus cesty a navíc v cestě stojí vodopád. S další cestou to není tak jasné, protože podle mapy se zdá, že máme jít až na konec údolí, ale cestu tam žádnou rozumnou nevidím. Kus dál proti proudu se dá řeka přeskákat, ale s batohem bych to nezvládnul. Na ceduli stojí, at‘ tu nenecháváme odpadky. Pro někoho samozřejmost i bez cedule, pro někoho zjevně nepřekonatelný problém.

Stanujeme

Rozhodujeme se stanovat na aktuálním břehu a případně brodit až ráno. V noci akorát padají z okolních skal kameny a ač nás nemůžou ohrozit, Zdenička v noci moc nespí. Okukováním mapy se nakonec rozhodujeme přebrodit zítra řeku už na tomto místě a pokračovat vzhůru podél přítoku. Jestli to bylo dobré rozhodnutí, se dozvíte už v příštím zápisku.

Facebooktwitterreddit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *