Cesta do Khao Yai

Tržiště

Z Vang Vieng jsme se brzy ráno vydali do Vientiane. Odtud, bez ohledu na přesvědčování dohazovačů, autobusem na Most přátelství (Friendship bridge), což je laosko–thajský hraniční přechod. Zase dohadování s taxikářem, až ho Zdenička svojí neústupností přesvědčila o reálné ceně za cestu na vlakové nádraží (které mimochodem není moc daleko). Máme tak akorát čas na rychlé jídlo a jede nám vlak do Muang Nakhon Ratchasima (zkráceně Khorat). Kousek od nádraží v Khoratu jsme si našli pokoj v hotelu. Hotel už má svojí, jistě velkou, slávu za sebou, ale pokoj je čistý a má vlastní studenou sprchu. Na nočním trhu jsme nakoupili spoustu dobrot. Hned na místě jsem spořádal opečené chobotničky a s sebou jsme koupili smažené brouky, sušené housenky a pěkně narostlé kobylky.

Ráno vyrážíme vlakem do Pak Chong a odtud autobusem na hranice národního parku Khao Yai. Autobusák řekne cenu a vzápětí se opraví na dvojnásobek. U místních ověříme skutečnou cenu a při placení mu dám tu (je třeba to mít přesně) a už s ním nedebatuju. Ještě to zkoušel, ale brzy to vzdal. Od hranic s parkem už musíme stopem. Do parku jezdí samí bohatí thajci a všichni jezdí luxusními jeepy. Ve stopování nám pomohl thajský student, který jel taky do centra parku.

V informačním centru parku jsme nabrali informace. V první řadě o trecích parkem a hned jsme si na ráno domluvili průvodce. Cesty parkem nejsou téměř značené, takže je bez průvodce nenajdete. A ještě jsme si koupili lístek na noční safari. Pak jsme si stopli auto do kempu, kde jsme si půjčilî a postavili stan (dost hrozný, ale aspoň něco).

Noční safari

Kdyby nebyl lístek tak levný, tak bychom se na noční safari vykašlali, a i tak jsme na něj šli jen s malým očekáváním. A vpodstatě se to splnilo. Spolu s dalšími asi 15 lidmi jsme naskákali do náklaďáku. Vpředu byl chlap se silným světlem, který hledal zvířata (náročný úkol). No a projížděli jsme po normálních silnicích a po trase kterou už chvíli před námi projelo množství jiných náklaďáků, takže všechna zvířata bezpečně zdrhla. I přes to jsme viděli jednoho lenochoda a na okamžik i pěkně urostlého dikobraza.

Facebooktwitterreddit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *