Ayuthaya

Brzo ráno jsem dorazil do Bangkoku na nádraží Mo Chit. Hned jsem koupil lístek do Ayuthayi. Ayuthaya je bývalé královské město, které je plné historických chrámů. Sice obležené turisty, ale v relativní blízkosti Bangkoku. I proto se pro dnešek stalo mým cílem. Autobus odjel zase předčasně, naštěstí i se mnou.

Ayuthaya

V Ayuthaye jsem nejdřív vyrazil na vlakové nádraží. Tam jsem nechal v úschovně batoh a zjistil jsem kdy mi jede autobus zpět do Bangkoku. Pak už jsem zamířil pěšky do centra. Nejdřív jsem se ale musel nechat loďkou převést přes kanál oddělující vnitřní město. Pomocí tří řek a jednoho umělého kanálu oddělili dávní obyvatelé část města tvaru pravidelného obdélníku. Běžně se nyní používá pro orientaci označení vnitřní a vnější město.

Wat Phra Mahathat

První chrám který jsem navštívil byl Wat Phra Mahathat. Chrám je známý především hlavou budhy vrostlou do kořenů stromu. Toto spojení Budhy s přírodou je považováno za velmi posvátné. Mimo této rarity jsou v komplexu pozůstatky khmérské věže a okolo trochu zachovalejší stúpy. Stúpa je místo kde jsou uchovávány ostatky mrtvých, avšak někdy přechází do symbolické roviny a obsahuje sošky.

Wat Ratburana

Další jsem navštívil Wat Ratburana. V tomto chrámu je podle průvodce nejzachovalejší prang khmérského stylu postavený někdy v 15. století. Prang je taková chrámová věž. Věž má krásnou výzdobu a dá se do ní dokonce vlézt, i když vevnitř nic není, jen rozhlédnout po okolí se odtud dá. Bylo okolo poledne, slunce pražilo, a tak jsem si ve stínu jedné stúpy lehl a na chvilku i zdříml.

Wat Thammikarat

Odpoledne jsem si prošel park, který se rozkládá mezi chrámy a ještě zavítal do chrámu Wat Thammikarat. Je to menší chrám a ani se v něm neplatí vstupné. Výrazná je centrální stúpa hlídaná strážními lvi. Zlatá socha budhy je tu hojně ozdobená květy. I zde jsem si chvíli sedl a odpočíval. Stín v parném počasí byl příjemný a v odlehlejším koutě chrámu byl hezký klid.

Odtud už jsem pěšky a loďkou došel zpět na vlakové nádraží. Po cestě jsem si ještě u stánku koupil nějaké maso na špejli a nudle. Vlak měl asi půl hodiny zpoždění, tak jsem své dobroty hned na nástupišti snědl a okukoval lidi okolo. Mimo jiných cestujících přišla na nástupiště i slečna v lodičkách a minisukni, která si na vodítku vedla prase. Krmila ho banány, drbala za ouškem a oba vypadali spokojeně. Inu jiný kraj, jiný mrav.

Jak se vám to líbilo
[Celkem: 0 Průměr: 0]
Facebooktwittergoogle_pluspinterest

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *