Jezero Alisjávri a bivak Rádunjágra

Cesta k jezeru Alisjávri

Ráno se hned zabydlujeme v kuchyni. Postupně si tam přesouváme většinu našich věcí, abychom nastřádali teplo do všeho co se dá. Vaříme zásoby čaje do termosek a teplo kuchyně opouštíme až v 11 hodin, kdy ji chtějí správci uklízet. Lukáš ještě stihl zredukovat zásoby jídla, které tu lidé nechali volně k dispozici.

Vyrážíme k bivaku u jezera Alisjávri. Měla by nás čekat pohodová, asi 15 km dlouhá, cesta. Chvílemi slabě svítí sluníčko, chvílemi vyhrávají bitvu na obloze mraky a sněží. Přidává se i vítr, takže z projeté stopy moc nezbývá a prošlapáváme si vlastní. Nastávají i první kopce a těžké boby o sobě dávají dost vědět.

K večeru se definitivně zatahuje a vítr ještě zesiluje. V hlubokém sněhu a do kopce prorážíme stopu, která v vzápětí zase mizí. Mizí i stopa, kterou prošlápli kluci mající před námi kus náskok, takže ji se Zdeničkou prošlapáváme znovu.

Bivak Rádunjágra

Když dorazíme k jezeru, tak už toho mám plné zuby. Nějak nemám svůj den a cítím se vyčerpaný. Ale podél jezera nás čekají ještě asi 3 km. Z posledních sil a s výraznou pomocí Zdeničky se dostáváme k naší spáse, bivaku Rádunjágra. Mezitím se udělalo pěkně hnusně a zima.

Bivak Rádunjágra je útulná chatička, kde jsou lavice a kamínka. Hned zatápíme. V dřevníku jsou zásoby dřeva, které se musí jen nařezat a nasekat. Za chvíli už je v chatičce příjemně a za další chvíli sundavám bundu. Vaříme jídlo a užíváme si teplo a pohodlí. Hrajeme Citadelu. Postupně je v chatičce teplo natolik, že jsem v tričku a nakonec se odhodláváme i k mytí celého těla ve sněhu (s následným úprkem zpět do chatičky). Pokládáme karimatky na zem a akorát se sem pohodlně 4 vejdeme.

Jak se vám to líbilo
[Celkem: 0 Průměr: 0]
Facebooktwittergoogle_pluspinterest

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *